Dôvody proti zakladaniu JRD
| Údaje o texte | |
|---|---|
| Titulok | Dôvody proti zakladaniu JRD |
| Autor | Ministerstvo pôdohospodárstva Československej republiky |
| Zdroj | Ministerstvo zemědělství II – Jednotná zemědělská družstva |
| Licencia |  PD SK
|
Originálne znenie
upraviťStrana [1]
upraviťJestliže máme uvést některé hlavní argumenty, s kterými se nejčastěji setkáváme na vesnici a kterými zemédělci dokazují nevýhody JZD, potom je nutno vždy vycházet z místních poměrů v obci.
Na některé vesnici jsou převážně konservativně smýšlející zemědělci, práce strany a ostat.[3] masových složek zde bývá obyčejně jen nepatrná. V další obci byl buď zbytkový statek nebo více selských usedlostí. Zde se buď již vyhraňuje třídní boj a nebo určitá část zemědělců je pod vlivem tŕídního nepřítele – ves.[4] boháče. Jinde zase je značná převaha politicky vyspělých soudruhů z továren, kteří svým nadšením strhávají ostatní malozemědělce a poctivé střední rolníky k budování naší nové vesnice. Další obec a nebo celé okresy jsou pod vlivem kleru, jinde se setkáváme s otázkou kovozemědělců a pod.
Tak bycom mohli vypočítávat mnoho a mnoho různých poměrů na vesnici, s kterými přímo souvisejí i námitky proti založení JZD a jejich postoj k socialisaci našeho venkova.
V prvé řadě je to celková nedůvěra k družstevní myšlence. Tato nedůvěra pramení buď z nedostatku polit.[5] uvědomění zemédělců a pracovníků místní lidosprávy nebo z podvratné činnosti třídního nepřítele. Zemědělci se dívají na JZD jako na třetí osobu, kam odevzdají svůj majetek /jak půdu a stroje, tak později i živoč.[6] výrobu/ a ne budou[7] moci dostatečně potom hmotně zabezpečit svoje rodiny a jejich životní úroveň bude prý klesat. Někteří zemědělci těžko se dávají a jejich životní úrověň bude prý klesat. Někteří zemědělci těžko se dávají přesvědčovat o tom, že jim nikdo nic nebere, naopak sdružováním svých drobných zemědělských závodů získavají možnost využívat všech výhod zemědělské velkovýroby, o které i statkář dříve věděl, že je rentabilnější, avšak zisky, které zde získal, si ponechával sám a deputátníky a drob.[8] zemědělce odměnoval za jejich těžkou ruční práci jen almužnou.
Dalším a velmi častým argumentem, jsou špa tné[7] příklady některých okolních JZD, které velmi škodlivě působí na daleké okolí. Často se pouka zuje[7] na velkou dřinu v družstvech, což prý neodpovídá slibům některých nezodpovědných funkcionářů lidosprávy, strany a mas.[9] organisací, kteří slibovali zemědělcům ihned po založení JZD jejich osvobození od dřiny. Vše prý se bude provádět stroji, všechno bude na elektřinu atd. Nyní prý zemědělci se musí nejen více dřít, ale mnohdy nedostanou za svoji práci ani dostatečně zaplaceno. Je to způsobováno zvláště mnohdy zbytečně vysokými investicemi /ať již stavebními nebo při ztrátách hospodářských/
Strana 2
upraviťa proto i zatížení velkým úvěrem. Mnohdy JZD pro špatnou organisaci práce nevyužívají vlastní stroje a potahy, práce si necháva jí[7] provádět STS[10] a brigádami, zatím co koně stojí nečinně ve stájích a družstevníci pr acují[7] na málo důležitých úsecích práce. Někdy poukazují na špatnou činnost STS, na špatnou práci traktoristů, ale nevidí v nich[11] selské synky a ves.[12] boháče, kteří nemají zájem o dobré jméno STS a účinnou pomoc našim JZD. Jindy špatně projednané normy a nebo rovnostářské odměnování podle odpracovaných hodin narušuje prac.[13] morálku členů JZD a právem potom poctivý pracovníci poukazují na skutečnost, že lenivý pracovník s malým výkonem se stejně podílí na odměně jako on, který udělal mnohdy o 1/2 i více dobré práce. Někdy i malá odborná a organisační schopnost vecoucích funkcionářů JZD způsobuje[14] velké ztráty v hospodaření. Účetnictví, které je vedeno nepořádně, vyúčtování, které je prováděno opožděně, práce skladníka, který nemá vůbec přehled o sklizni a skladových hmotách[15] a jejich vydávání, špatná pracovní morálka družstevní°ku, to všechno přispívá k špatnému hospodaření některých družstev a na co často poukazují ostatní zemědělci v obci i okolí, kteří nedůvěřivě vyčkávají vývoje družstevnictví a chtějí se na názorném příkladě přesvědčit „jak se to osvědčí“.
Velkou brzdou rozvoje našich JZD je činnost ves. boháčů, kteří zvláště velmi často poukazují na jednotlivá, špatně hospodáříci JZD a nezkrývají radost nad jejich neúspěchy. Velmi často ovšem neprojevují tuto svoji radost přímo, ale různým našeptáváním a podvratnou propagandou podlamují důvěru v JZD a svými „odbornými radami a dřívějšími velkými zkušenostmi“ dokazují nevýhody družstevnictví.
Mnoho těžkostí způsobuje také nesprávně pr ovedená[7] HTÚP[16], kdy není často zemědělcům a družstevníkům dostatečně objasněna otázka společ.[17] obdělávaní scelené půdy, význam záhumenek, otázka pravi delného[7] střídání plodin a výhody travopolní soustavy.
Při přechodu na III. typ drží se živočišné výroby zvláště houževnatě velcí a střední rolníci, kterým[18] v II. typu ruční práci na jejich polích provedli drobní zemědělci, oni pracovali jen s potahy /normy bývají často sestaveny tak, že je v nich práce potaž.[19] nadhodnocena proti ruční/ a ani jejich manželky se nezapojily do práce na polích, neboť byly[20] prá plně zaměstnány obsluhou dobytka. Na to poukazují právem drobní zemědělci, neboť prý se „dřou na velké“, kteří ze svých velkých výměr polí mají značné příjmy jak ze společ.[21] rastl.[22] výroby, tak i individuelní živoč.[23] výroby.
To jsou je hlavní otázky, s kterými se nejčastěji setkáváme na vesnicích a které se v mnohých obměnách často opakují.
Prílohy
upraviťStrana [1]
upraviť1/ Že družstevníci špatně pracují, že se mezi sebou na polí hádají.
2/ Že pozdě chodí do práce a večer brzy domů a dělat se jim na poli nechce a dělají špatnou práci.
3/ Že do JZD šli jen ti, kteří neuměli hospodařit a nebyly by se bez JZD uživili, rovněž že do JZD šli ti, kteří neměli pole, aby z polí brali.
4/ Že JZD špatně hospodaří, pole špatně obdělává, zaplevelené a kdyby neměli dostatek hnojiva, že by se jim nic neurodilo.
5/ Že funkcionáři jsou špatní, nechschopni vést družstva, kradou, nic nedělají, každý jen sám pro sebe chce získat co nejvíce a žít z práce jiných.
6/ Že je moc funkcionářů a na práci málo lidí, samé školení a že vše to budou družstevníci platit.
7/ Že se stále schůzuje, kde se družstevníci hádají a nic se neudělá.
8/ Že se družstva zadluží a toto[26] budou platit a za práci nedostanou nic pokud nezaplatí dluhy.
9/ Že budou platit velké úroky a nestačí dělat na dluhy, za dobytek nic nedostanou, to půjde vše na dluhy na stavby kravínů atd.
10/ Že až budou postaveny kravíny, vepříny a bude celá obec v JZD, nesmí žádný doma nich chovat.
11/ Že se budou vystavěny vyživovací střediska, žádný nedostane naturálie, ale bude muset jíst ve společné kuchyni,
Strana 2
upraviťkde budou jíst draze a vícečlenná rodina se neživí, neb si na ní nevydělá.
12/ Že půda je státní a nebudou sami hospodařit, ale bude dosazen šafář a oni budou jen pracovat.
13/ Že nebudou smět sami zabíjet, ale jen v JZD společně tak také mlet obilí, ale dostane každý jen příslušející mu díl na osobu.
14/ Že se družstva neudrží stejně dlouho a brzy se rozpadnou a když přijdou Američané, že půdu zpět zemědělci z JZD nedostanou a budou tam pracovat jako ve dvoře, než zaplatí všechny dluhy, zadarmo.
15/ Využívají nedostatků a chyb STS[10] k rozšiřování často nepravdivých pomluv o STS[10], aby tím argumentovali a vzbudili nedůvěru u členů JZD, malých a středních rolníků k STS[10].
16/ Že traktoristé provádí špatně polní práce, dělají práci neodborně a lajdácky.
17/ Při orbě traktorem se vyorá neplodná půda a že se v příštích letech na ní nic neurodí.
18/ Při scelování pozemků, provádění HTUP[16] a zavádění osevu v honech se mnoho ztrácí tím, že se poruší osevní sled a nastane snížení hektarových výnosů, že se uvolní půda a nastává scelování.
19/ Že je lepší provádět přápravu půdy a setí koňmi, traktor že půdu moc ujezdí.
20/ Při sečení samovazem že zůstává mnoho slámy na poli a mnoho obilí vypadá[27].
21/ Při sešení kombajnem že mnoho obilí se skazí tím, že nevyschne a vůbec že kombajny se k nám do našich podmínek nehodí.
Strana 3
upraviť22/ Že stroje mají dnes špatnou kvalitu, že se s nimi v JZD a STS[10] špatně zachází, proto že málo vydrží a jsou drahé, že se tím značně zvyšují náklady, jim[28] jim /vesnickým boháčům/ že vydržely mnoho let.
23/ Že s traktory a ostatními stroji se nadělá málo práce, traktoristé že mnoho času prozahálí a práce se tím prodražuje.
24/ Na STS[10] že je mnoho funkcionářů a úředníků, na které musí zemědělci dělat.
25/ Členy družstva že jsou ti, kteří do družstva nic nedali nebo jen málo, že teď vysedávají po hospodách, nic nedělají a spoléhají se na brigády.
26/ Proti společnému ustájení krav a telat rozšiřují, že není možno zajistit takové množství krmiv, jako u soukromníka, zvláště dostakek[29]mléka pro odchov telat[30].
27/ Proti přechodu[31] na 3 x denně krmení a dojení argumentují tím, že se snižuje užitkovost častým buzením dobytka a snížením doby odpočinku a přežvykování.
28/ Poukazuje se na špatné výsledky inseminace, časté přebíhání a že se kazí krávy.
29/ Uvádějí, že umělým napájením telat a studeným odchovem se znehodnocují a kazí odstávčata.
30/ Proti náboru družstevnic na práci ve stáji uvádějí, že je mnoho práce a je špatně hodnocena, že vzhledem k nebezpečí[32] ve stáji je nedostatečné nemocenské a úrazové pojištění a malá sleva na léky.
31/ Uvádějí, že družstevníkům se budou brát dojnice s dobrou užitkovostí a podřadnější se jim nechají na záhumenkách.
Strana 4
upraviť32/ Říkají, že při společném hospodaření je velká spotřeba krmiv při nižší produkci, nedocílí se tak plného zhodnocení jako v soukromém sektoru.
33/ Proti stavbám stájí namítají, že jsou vysoké investice a vzhledem k tomu, že v nových stájích není úplná mechanisace a že tam není slíbené ulehčení práce.
34/ Že při velkých chovech je velká možnost infekce.
35/ Produkce masa za ceny smluvní dodávky nejsou rentabilní.
36/ JZD nejsou podporována, jak slibovali funkcionáři, že nejsou k dostání ani pařáky, vozíky, pletivo atd.
37/ Proti chovu ovcí se namítá, že není rentabilní, protože ovce nezaplatí ani pracovní sílu ovčáka.
38/ Proti zavedení společného chovu prasnic se namítá, že musí být odborně zkušený[33] ošetřovatel sámnohaletou praksí, kteří na JZD nejsou.
39/ Vedení JZD špatně hospodaří, neumí plánovat, počítají si mnoho pracovních jednotek a okrádají tím družstevníky i na naturáliích.
40/ Děláte za 50% a zbytek nikdy neuvidíte.
41/ Rozšiřují pomluvy o tom, že družstevníci ručí za dluhy družstva vším svým majetkem.
[nečitateľný podpis][34]
V Praze dne 7. prosince 1951.
Neoznačený list
upraviť1/ Dokud hospodaří zemědělec samostatně, má stále pocit, že je opravdovým majitelem a na svém majetku hospodaří sám dle své vůle. Jeho rozhodnutí není nikým měněno ani kontrolováno, takže má pocit, že jedině on sám je vládcem na svém hospodářství.
2/ Jednotlivě hospodařící zemědělec může volně disponovat svým majetkem, prodávat, kupovat dle svého osobního rozhodnutí.
3/ V případě stáří a pracovní neschopnosti může svůj majetek propachtovat a žít z nájmu, anebo jeho část odprodat a tak se zabezpečit v případě stáří anebo nemoci.
4/ Soukromě hospodařící zemědělec vidí jasně výsledky své práce a úspěch nebo neúspěch hospodaření je zaviněn jím samým. V JZD není nikdy možno kontrolovat kdo je zodpověden za ztráty v hospodářství vzniklé.
5/ JZD je vedeno lidmi, kteří se jako samostatní hospodáři neosvědčili a nyní obsazují vedoucí posice. Zemědělci nemají chuti s těmito lidmi spolupracovat a ani je poslouchati, neboť v těchto lidech nevidí záruku, že by JZD dobře prosperovalo.
6/ Každý zemědělec má jiný způsob práce a jiné názory na organisování zemědělského podniku. V JZD je velmi těžko tyto různé názory sjednotit a budou z toho vznikat jen samé nepříjemnosti.
7/ Půda, která po řadu generací patřila jedné rodině se zabere a tím se rozbíjí rodinné tradice.
8/ Zemědělcům se v JZD odebere veškerý majetek, takže pro případ úrazu nemá zemědělec kryté záda a nemá možnost léčení a ani živobytí.
Neoznačený list
upraviťPři zakládání jednotných zemědělských družstev dochází často se strany zemědělsců, kteří jsou vyzvání, aby vstoupili za členy JZD k těmto argumentacím[36]
1/ Předně zemědělci poukazují na to, že společné hospodaření nemůže být aktivní proto, že pracovní morálka není taková jako při soukromném hospodaření, kterému každý věnuje více pracovního času neboť má k soukromnému majetku větší vztah.
2/ Poukazují též na to, že do našich JZD vstoupilo mnoho špatných zemědělců, kteří svou špatnou pracovní morálkou zapříčiňují nesrovnalosti v JZD. A že tito špatní zemědělci stávají se vedoucími funkcionáři v představenstvech našich JZD a jejich jednání se členy JZD je mnohdy diktátorské.
3/ Vstupem do JZD vidí ztrátu svého veškerého majetku neb říkají, že odevzdáním mrtvého a živého inventáře do společného vlastnictví pozbyli nároky a rozhodování jak s tímto jejich majetkem bude nakládáno.
4/ Odvolávají se na to, že za svůj majetek, který do družstva dají nic nedostanou a v případě špatného hospodaření družstva, že jím zbydou ještě dluhy.
5/ Odůvodí též to, že při spo ečném[37] hospodaření je třeba velkých finančních nákladů, které družstvo zatíží tak, že životní úroveň členů družstva bude nízká.
6/ Poukazují, že pracovní jednotka, která je vlivem těchto činitelů nízká a vyplácí se na 50 % nemůže býti dotačující[38] k výživě vzláště[39] v rodinách kde je více dětí.
Slovenský preklad
upraviťZdroje a poznámkový aparát
upraviťCitované podľa
upraviť- Národní archiv, fond zemědělství II – Jednotná zemědělská družstva, kartón 13, inventárne číslo 167, Zakládání JZD – všeobecné, informace, pokyny, oběžníky. Důvody proti zakládání JZD. 7. december 1951.
Poznámky
upraviť- ↑ Názov formy podniku bol v slovenčine jednotné roľnícke družstvo (skratka JRD) a v češtine jednotné zemědělské družstvo (JZD). Svojim názvom nadväzovali na družstvá, avšak reálne neboli družstvami – predovšetkým neoplývalo samosprávou typickou pre družstvá. V skutočnosti mal v JRD rozhodujúcu pozíciu predseda vyberaný straníckymi orgánmi komunistickej strany z nomenklatúrnych kádrov a organizačne JRD podliehalo štátnej správe. Pozri bližšie: Pozri: VÁCLAVŮ, Antonín. Ke sporům o zemědělské družstevnictví a kolektivizaci v Československu. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1999. 70 s. ISBN 807079934, s. 72-74.; BUREŠOVÁ, Jana. Združstevňovaní nebo kolektivizace zemědělství po roce 1948?. In Rašticová, Blanka (ed.). Osudy zemědělského družstevnictví ve 20. století. Hradec Králové : Slovácké muzeum, 2002. ISBN 8086185184, s. 224-227.
- ↑ Hlavná správa jednotných roľníckych družstiev vznikla reorganizáciou Ministerstva pôdohospodárstva na základe obežníka zn. P 3321-15/51 zo dňa 21. septembra 1951, ktorého hlavným obsahom bolo zavedenie hlavných správ namiesto dovtedajších odborov. Hlavná správa jednotných roľníckych družstiev vznikla zo VII. odboru, bola začlenená do skupiny „A“ (preto bola označovaná ako „A IV“) zástupca ministra Eduarda Manďáka a s istými úpravami existovala až do konca roka 1956. Vedúcim (riaditeľom) bol vymenovaný Josef Lupač. Hlavná správa jednotných roľníckych družstiev sa skladala z desiatich oddelení, pričom oddelenie IV/2 bolo oddelenie organizácie práce a odmeňovania v jednotných roľníckych družstvách III. a IV. typu. Ministerstvo zemědělství – Jednotná zemědělská družstva : MZ-JZD : (1945) 1949-1960 (1961) : Dílčí inventář. Spracovali Alena Fejlková, Věra Helešicová, Jiřina Juněcová, Rudolf Kaďorek, Jana Pšeničková, Ida Ronovská, Jiří Růžička, Alena Skipalová, Milada Svobodová. Praha : Národní archiv, 1989, kapitola I. Vývoj původce.
- ↑ ostatních
- ↑ vesnického
- ↑ politického
- ↑ živočišní
- ↑ 7,0 7,1 7,2 7,3 7,4 7,5 7,6 7,7 medzera spôsobená v slove zrejme preklepom pri písaní na písacom stroji
- ↑ drobné
- ↑ masových
- ↑ 10,0 10,1 10,2 10,3 10,4 10,5 STS – strojní traktorová stanice
- ↑ strojopisné „tom“ perom preškrtnuté a namiesto toho napísané „nich“
- ↑ vesnické
- ↑ pracovní
- ↑ „způsobují“ prepísané strojom na „způsobuje“
- ↑ preklep „hmotááh“ prepísané strojom na „hmotách“
- ↑ 16,0 16,1 HTÚP – hospodářsko-technická úprava půdy
- ↑ společné
- ↑ strojopisné „kteří“ perom preškrtnuté a strojopisne napísané „kterým“
- ↑ potažní
- ↑ strojopisné „byy“ perom prepísané na „byly“
- ↑ společné
- ↑ rastlinní
- ↑ živočišní
- ↑ vlastní rukou (napísané perom)
- ↑ podpis perom, koniec mena nečitateľný (pravdepodobne Doberst)
- ↑ strojopisné „ooto“ prepísané strojom na „toto“
- ↑ v strojopisnom „vypradá“ perom preškrtnuté písmeno „r“
- ↑ pred slovom „jim“ bolo strojopisné „tí“, ale následne vyškrtnuté strojom („xx“) z textu
- ↑ preklep, správne „dostatek“
- ↑ pred slovom „telat“ bolo strojopisné „s“, ale následne vyškrtnuté strojom („x“) z textu
- ↑ pred slovom „přechodu“ bolo strojopisné „3“ (preklep), ale následne vyškrtnuté strojom („x“) z textu
- ↑ strojopisný preklep „bebezpečí“ strojom prepísaný na „nebezpečí“
- ↑ strojopisný preklep „o“ na konci slova („zkušeno“) strojom prepísané „ý“ („zkušený“)
- ↑ podpis perom, nečitateľné meno
- ↑ Na ľavom okraji listu sú ceruzkou značky pri každom bode. Pri bodoch č. 1, 2 a 7 je kvačka („V“), pri ostatných bodoch krížiky.
- ↑ strojopisný preklep „f“ („afgumentacím“) červenou ceruzkou opravený na „r“
- ↑ neotlačené písmeno „l“ („společném“)
- ↑ preklep, správne „dostačující“
- ↑ preklep, správne „zvláště“
- ↑ súdruh
- ↑ podpis červenou ceruzkou, čiastočne nečitateľné meno