Page:F. Bílý - patery knihy plodů básnických.djvu/451

Chudoba.

Aničko, dzěvečko,
poviz mně věrně,
ežli máš upřimne
srdečko ku mně?
Na řeči nic nědbaj,
ene mě ty kochaj,
kochaj mě!

Ežli ci zbraňujum
rodiče tvoji,
že se me bohactvi
něsrovna s tvojim,
sprav že mi to, Bože,
že to všecko može
dostać se.

Budzěme se modlić
k panně Marii,
jak ve dne, tak v noci,
i v každu chvili,
by ona zvolila,
ta Panna Maria, dostać cě!

Suš., 387.

---

Loučení.

Počuvaj, počuvaj,
co to v zemi hučí,
esi zvony zvoní
lebo jabor pučí?

Zvony to nezvoní,
jabor to nepučí,
a to sa milenka
se svým milým lúčí.

Suš. 304.

---

C) Slovenské.^[1]))

Slov. Spevů čís. 539. Zpievanky.

Zpievanky, zpievanky, kdeže ste sa vzaly,
či ste spadly neba, či ste rástly v háji?
Z neba sme nespadly, v háji sme nerástly,
ale nás mládenci a dievčence našly.

---

Zakleté sestry.

Dole pod Smolenským zámkem
pretekává voda jarkem,
keď hvězdičky vychádzajú,
húsky sa tam kúpavajú,
dve husičky, dve sestričky
zaklnuté od mamičky.

A keď ony vychádzajú,
tak sa ony shovárajú:
Sestro s zlatýma krídlama
už sú hvězdičky nad nama,
plujme na dol po tom jarku
až k tomu našemu dvorku.

1. Zde Slovenské Spevy vyd. v Turč. Sv. Martině r. 1883., ježto v nich podány jsou též nápěvy. Kollárova sbírka nápěvů nemá.