Tretia pražská dohoda

Údaje o texte
Titulok	Tretia pražská dohoda
Licencia	PD SK

Dohoda stran sdružených v Národní frontě ze dne 27. června 1946 („Třetí pražská dohoda")

Představitelé politických stran sdružených v Národní frontě Čechů a Slováků vycházejíce z dosavadních zkušeností, dospěli shodně k závěrům, že v zájmu co nejrychlejšího vyrovnání hospodářské a sociální úrovně Slovenska a českých zemí, jakož i v zájmu upevnění státní jednoty, je nutno dopiniti a častečné pozměniti dohodu mezí vládou Československé republiky a předsednictvem Slovenské národní rady ze dne 2. června 1945, doplněnou podle protokolu o jednání ze dne 11. dubna 1946.

Proto představitelé politických stran, sdružených v české Národní frontě, z jedné strany a představitelé politických stran sdružených ve slovenské Narodní frontě, z druhe strany se usnesli na tom, že doporučí vládě, aby se usnesla na těchto doplňcích a změnách dohody z 2. června 1945 a protokolu z 11. Dubna 1946.

Čl. 1. ÚPRAVA MOCI ZÁKONODÁRNÉ

1. Slovenská národní rada vykonává moc na Slovensku v mezích příslušných celostátních zákonů, zejména podle č. 1 odst. 3 a 4 ústavního zákona ze dne 11. dubna 1946 č. 65 Sb., o Ústavodárném národním shromáždění, zákonodárnou moc formou nařízení ve věcech, které nebyly dohodou z 2. června 1945 vyhrazeny Národnímu shromáždění. Všechny návrhy těchto nařízení, které mají býti projednány v plenární schůzi Slovenské národní rady, mají být aspoň dva týdny před schůzí Slovenské národní rady předloženy vládě, která ve schůzi — k níž slovenští členové budou pozváni se zvláštním upozorněním na tento bod programu — rozhodne, zda osnova neupravuje věc celostátní povahy podle dohody z 2. června 1945. Nevyjádří-li se vláda do dvou týdnů, Slovenská národní rada osnovu nařízení projedná. Oznámí-li vláda nejpozději do této plenární schůze Slovenské národní rady, že osnova upravuje věc, která nepatří do kompetence Slovenské národní rady, nebo že řeší otázku v rozporu s vládním programem nebo platným zákonem, nemůže tato osnova býti předmětem jednání v plenární schůzi Slovenské národní rady. Má-li předsednictvo Slovenské národní rady námitky proti rozhodnutí vlády, rozhodne o věci rozhodčí sbor, složený z předsedy Ústavodárného národního shromáždění, všech členů předsednictva vlády a z předsedy Slovenské národní rady.

2. Hodlá-li se Slovenská národní rada usnésti na věcných změnách návrhu, proti němuž vláda nepodala námitky, je předsednictvo Slovenské národní rady povinno předložiti text navržených změn vládě. V takovém případě se postupuje podle odstavce 1.

3. Vláda zřídí při Úřadu předsednictva vlády zvláštní odbornou unifikační komisi právníků, která s urychlením přezkoumá všechny předpisy, vydané po osvobození Slovenskou národní radou a jejím předsednictvem, a předloží vládě podle naléhavosti věci za účelem sjednocení právního řádu potřebné návrhy na vydání příslušných celostátních zákonů, popřípadě na rozšíření účinnosti příslušných norem vydaných pro země české nebo na vydání příslušných nařízení Slovenskou národní radou. Usnese-li se vláda na podkladě takového návrhu na tom, že je třeba vydati nařízení Slovenské národní rady, bude Slovenská národní rada povinna je vydati ve lhůtě vládou stanovené.

4. Zvláštní odborná unifikační komise právníků nastupuje na místo koordinačního orgánu při Úřadě předsednictva vlády, který měl býti zřízen podle čl. III protokolu ze dne 11. dubna 1946.

Čl. II. ÚPRAVA MOCI VÝKONNÉ

1. Výkonnou moc na Slovensku v rámci normotvorné pravomoci Slovenské národní rady podle čl. I. vykonává sbor pověřenců, popřípadě jednotliví pověřenci, kteří jsou odpovědni za její výkon Slovenské národní radě. V ostatních věcech má výkonnou moc na Slovensku vláda, popřípadě jednotliví ministři, přičemž jako výkonné orgány působí zásadně pověřenci a jejich úřady; i ministr je však oprávněn vykonávati svoji pravomoc na Slovensku též přímo orgány svého úřadu s vědomím příslušného pověřence. Pokud dosud vydaná nařízení Slovenské národní rady upravila věci, které nepatří do kompetence Slovenské národní rady, má výkonnou moc vláda, popřípadě příslušní ministři.

2. Sbor pověřenců je odpověden vládě ve smyslu předchozích ustanovení. Jeho předsedu a ostatní členy jmenuje po předchozím schválení vládou předsednictvo Slovenské národní rady. Všichni členové sboru pověřenců vykonávají slib do rukou předsedy vlády.

3. Vláda může zastaviti výkon usnesení sboru pověřenců, překročuje-li svým obsahem pravomoc jeho nebo zavádí-li opatření, která jsou v rozporu s celostátními opatřeními v příslušném oboru.

4. Pověřenec jako výkonný orgán podle ustanovení odstavce 1, věty druhé odpovídá příslušnému ministrovi, řídí se jeho rozhodnutími a směrnicemi, podává ministrovi zprávy o činnosti svého úřadu a předkládá mu na požádání spisy. Ministr může při tom si vyhraditi schválení vyhlášek, výnosů a všeobecných vnitřních směrnic, vydávaných příslušným pověřencem. Všeobecné vyhlášky ve věcech celostátních vydává ministr po vyjádření příslušného pověřence, které musí býti podáno v přiměřené lhůtě podle povahy věci.

Čl. III. ÚPRAVA KONTROLY STÁTNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

1. Jednotnou kontrolu státního hospodářství provádí na celém státním území Nejvyšší účetní kontrolní úřad v Praze, jehož výkonným orgánem na Slovensku je Nejvyšší kontrolní dvůr v Bratislavě. Nejvyšší účetní kontrolní úřad je však oprávněn vykonávati svou pravomoc na Slovensku též přímo svými orgány s vědomím předsedy Nejvyššího kontrolního dvora.

2. Předseda Nejvyššího kontrolního dvora je přímo podřízen předsedovi Nejvyššího účetního kontrolního úřadu jako jeho zástupce na Slovensku, řídí se jeho pokyny a směrnicemi, podává mu zprávu o činnosti svého úřadu a předkládá mu na požádání spisy. Ve věcech působnosti Slovenské národní rady je předseda Nejvyššího kontrolního dvora odpověden též Slovenské národní radě. Nejvyšší účetní kontrolní úřad a nejvyšší kontrolní dvůr jako jeho výkonný orgán řídí se při výkonu kontroly platnými právními předpisy.

Čl. IV. JMENOVÁNÍ STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ

1. Vysokoškolské profesory, státní úředníky a soudce na Slovensku jmenuje podle ústavní listiny na návrh vlády president republiky. Vláda předkládá svůj návrh presidentu republiky podle návrhu sboru pověřenců, předloženého předsednictvem Slovenské národní rady. Vláda vrátí návrh předsednictvu Slovenské národní rady, je-li v rozporu s jednotnou personální politikou v republice.

2. Zaměstnance, které v zemích České a Moravskoslezské jmenuje vláda, jmenuje na Slovensku po předběžném schválení vlády sbor pověřenců.

3. Zaměstnance, které v zemích České a Moravskoslezské jmenuje ministr, jmenuje na Slovensku pověřenec a oznámí toto jmenování příslušnému ministru.

Čl. V. OBNOVENÍ SLOVENSKÉ NÁRODNÍ RADY A NÁRODNÍCH VÝBORŮ NA SLOVENSKU Obnovení na podkladě výsledků voleb do Ústavodárného národního shromáždění se provede nařízením Slovenské národní rady, pokud jde o Slovenskou národní radu, do dvou měsíců, pokud jde o okresní národní výbory, do třech měsíců, a pokud jde o míst-ní národní výbory, do čtyř měsíců ode dne těchto voleb.

V Praze dne 27. června 1946

Dodatkový protokol k dohodě z 27. června 1946

Při podepisování této dohody bylo shodně konstatováno, že mezi společné věci ve smyslu čl.II dohody z 2. června 1945 náleží též organisace vnitřní správy.

V Praze dne 27. června 1946

Závazný výklad ustanovení čl. II. odst. 2 Třetí pražské dohody (výňatek z usnesení vlády ze dne 18. 11. 1947)

Vláda po vyslechnutí zprávy svého předsedy o jeho jednání s představiteli politických stran Národní fronty Čechů a Slováků ve věci závazného interního výkladu ustanovení čl. II. odst. 2 Třetí pražské dohody se usnáší, že

A. bere se souhlasem na vědomí, že

„a) Sbor pověřenců je odpovědný vládě ve smyslu předcházejících ustanovení. Jeho předsedu, místopředsedu a ostatní členy jmenuje a odvolává po předcházejícím schválení vlády Předsednictvo Slovenské národní rady. Všichni členové Sboru pověřenců skládají slib do rukou předsedy vlády;

b) Předsednictvo Slovenské národní rady odvolává člena (členy) Sboru pověřenců a předloží vládě ke schválení jmenování nového člena (členů) do 7 dnů ode dne, kdy vláda oznámí Předsednictvu Slovenské národní rady, že pověřenec, resp. více pověřenců již nemá jeho důvěru. Jestliže Předsednictvo Slovenské národní rady neučiní tato opatření ve stanovené lhůtě, odvolá pověřence a jmenuje po projednání s příslušnými politickými stranami, resp. představiteli Národní fronty nového, případně nové pověřence vláda sama;

c) Jestliže vláda neschválí ani druhý návrh na jmenování předsedy, místopředsedy nebo kteréhokoliv jiného člena Sboru pověřenců, předložený Předsednictvem Slovenské národní rady, který je podán do 7 dní ode dne, kdy vláda oznámí Předsednictvu Slovenské národní rady, že s prvním návrhem nesouhlasí, přechází jmenovací právo po projednání s příslušnými politickými stranami, resp. představiteli Národní fronty, na vládu.”